lolalyla

zajimavosti_záhady

Kulový blesk

4. června 2011 v 13:25 | lolalyla

jejich první a jediny následník na rusky truun syn _Alexej

6. března 2010 v 23:02 | lolalyla
Alexej (* 12. Srpen 1904; † 17. Červenec 1918)
Carevna s carem dlouho toužili po synovi.Po Aljošově (tak mu doma říkali) narození se však zjistilo,že trpí hemofílií.Od té doby se všechna carevnina pozornost upnula jen k synovi a dá se říct,že o něj pečovala někdy až přehnaně.Celá rodina věřila,že Alexeje dokáže vyléčit záhadný mnich Rasputin a dali mu syna na starosti.Aljoša byl plnoprávný dědic trůnu a proto velice vadil bolševikům,kteří ani jeho neušetřili.Měl blond vlasy a modré oči.Stejně jako jeho sestra Anastázie byl velmi divoký.Roku _
16. na 17. července 1918 byli zavražděni bolševickými vojáky pod velením Jakova Jurovského.První byl zavražděn její otec Mikuláš ktereho střelili a potom její matka Alexandra a ted si vemte chudáci se museli koukat na smrt svých rodičuu. Nikdo nw jak to bylo jsou spekulace o tom ,že je zastřelili, jako prvy přišel na řadu Alexej ,ktereho střelili do ucha A POTOM DÍVKY ,ktere střelili.ale ony vypadaly jako by se jich kulka nedotkla ani nebyly zraněne jenom tam v šoku stály a potom si začaly uvědomovat situaci a spanikařily.Bolševíkum došla trpělivost tak je povalili na zem a mlátili je do ty doby než umřely=(.potom jim sundaly šaty a zjistili že měly do šatu všite diamanty ktere v te situaci pusobily jako neprustřelná vesta

nebo druhá spekulace,která se vyučovala ve škole že je zabily a nějaka sestra spadla na Anastázii a tíím jí zachránila,protože si mysleli,že jsou vvšeci mrtví,ale Anastázie byla zavalená jednou ze svých sester a tím se zachránila její chuva jí ukázala cestu ven ze sklepa a ona se musela schovávat...někdo říka že společně s ní se zachránil i její bratr kdo víí však něco na tom pravdy ulčo buude ,ale podrobnosti_(pravdu)vědí jen ti co tam byli _jinak ulčo znáte pohádku Anastázie!
S otcem
S matkou
S rodiči
S Olgou
S Anastázií

anaztázie poslední dcera,včak předposlední dítě

6. března 2010 v 22:59 | lolalyla
  • Anastázie (* 18. Červen 1901; † 17. Červenec 1918)
  • Byla nejmladší z dcer Mikuláše a Alexandry.
    Tyto obrázky namalovala Anastázie.Ten první jste mohli vidět v pohádce Anastázie.
    Byla energická a divoká.Občas se stávalo,že jí musel poručit sám car,aby se uklidnila.Ráda malovala,měla ráda fialkové parfémy,pikniky a svého malého pejska. Se svou sestrou Marií byly nazývány ''malá dvojice'' nebo ''mladší dvojice''.Velmi si rozuměla nejen s Marií,ale hlavně s bratrem Alexejem.
Roku _
16. na 17. července 1918 byli zavražděni bolševickými vojáky pod velením Jakova Jurovského.První byl zavražděn její otec Mikuláš ktereho střelili a potom její matka Alexandra a ted si vemte chudáci se museli koukat na smrt svých rodičuu. Nikdo nw jak to bylo jsou spekulace o tom ,že je zastřelili, jako prvy přišel na řadu Alexej ,ktereho střelili do ucha A POTOM DÍVKY ,ktere střelili.ale ony vypadaly jako by se jich kulka nedotkla ani nebyly zraněne jenom tam v šoku stály a potom si začaly uvědomovat situaci a spanikařily.Bolševíkum došla trpělivost tak je povalili na zem a mlátili je do ty doby než umřely=(.potom jim sundaly šaty a zjistili že měly do šatu všite diamanty ktere v te situaci pusobily jako neprustřelná vesta

nebo druhá spekulace,která se vyučovala ve škole že je zabily a nějaka sestra spadla na Anastázii a tíím jí zachránila,protože si mysleli,že jsou vvšeci mrtví,ale Anastázie byla zavalená jednou ze svých sester a tím se zachránila její chuva jí ukázala cestu ven ze sklepa a ona se musela schovávat...někdo říka že společně s ní se zachránil i její bratr kdo víí však něco na tom pravdy ulčo buude ,ale podrobnosti_(pravdu)vědí jen ti co tam byli _jinak ulčo znáte pohádku Anastázie!

dcera Marie ta nejhezčí ze svých sester

6. března 2010 v 22:54 | lolalyla
Marie (* 26. Červen 1899; † 17. Červenec 1918)
Marie,nazývaná Mashka,Masha nebo společně se svou mladší sestrou Anastázií ''malá dvojice''. Ze všech sester byla nejkrásnější a pro mladíky v jejím okolí velmi přitažlivá.Byla vysoká,měla dlouhé hnědé vlasy a nebeské oči.Měla velmi ráda svého otce,kterému říkala ''papa''.Nejvíce si rozuměla se svou mladší sestrou Anastázií.

Po její smrti se objevilo několik Lžimarií, všechny však byly dříve či později odhaleny jako samozvanky; v roce 2008 potvrdil Genealogický test DNA, provedený experty z USA, že ostatky, nalezené v srpnu roku 2007 poblíž Jekatěrinburgu a předběžně identifikované jako ostatky careviče Alexeje a jeho sestry Marie, náleží skutečně těmto carským dětem.
V roce 2000 byla Marie společně s rodiči a sourozenci pravoslavnou církví kanonizována jako "strastotěrpěc" (trpitel, mučedník) (již v roce 1961 však byla kanonizována Ruskou pravoslavnou cirkvi hranicí
1913 s ruskými důstojníky v Livadijském paláci na Krymu
.Soubor:GrandDuchessMarie1915.jpg
Roku _
16. na 17. července 1918 byli zavražděni bolševickými vojáky pod velením Jakova Jurovského.První byl zavražděn její otec Mikuláš ktereho střelili a potom její matka Alexandra a ted si vemte chudáci se museli koukat na smrt svých rodičuu. Nikdo nw jak to bylo jsou spekulace o tom ,že je zastřelili, jako prvy přišel na řadu Alexej ,ktereho střelili do ucha A POTOM DÍVKY ,ktere střelili.ale ony vypadaly jako by se jich kulka nedotkla ani nebyly zraněne jenom tam v šoku stály a potom si začaly uvědomovat situaci a spanikařily.Bolševíkum došla trpělivost tak je povalili na zem a mlátili je do ty doby než umřely=(.potom jim sundaly šaty a zjistili že měly do šatu všite diamanty ktere v te situaci pusobily jako neprustřelná vesta

nebo druhá spekulace,která se vyučovala ve škole že je zabily a nějaka sestra spadla na Anastázii a tíím jí zachránila,protože si mysleli,že jsou vvšeci mrtví,ale Anastázie byla zavalená jednou ze svých sester a tím se zachránila její chuva jí ukázala cestu ven ze sklepa a ona se musela schovávat...někdo říka že společně s ní se zachránil i její bratr kdo víí však něco na tom pravdy ulčo buude ,ale podrobnosti_(pravdu)vědí jen ti co tam byli _jinak ulčo znáte pohádku Anastázie!

Tatána druhorozena dcera královskeho pááru

6. března 2010 v 22:48 | lolalyla
  • Taťána (* 10. Června 1897; † 17. Červenec 1918),
Tatiana byla popisovaná jako vysoká a štíhlá s tmavými hnědými vlasy a tmavomodře-šedýma očima.Její vzhled byl pravý vzhled carovy dcery.Ze všech jejích sester se nejvíce podobala matce.volali na ní přezdívkami_ Tanya, Tatya, Tatianochka, nebo Tanushka

jako ostatní Romanovské děti, byla i Táňa vychovávaná v přísnosti. Ona a její sestry spaly na skládacích lehátkách bez polštářů, ráno podstupovaly chladné lázně a volný čas trávily výšivkami a pletením. Jejich práce pak použily jako dary nebo prodaly v charitativních bazarech.Tatiana a její starší sestra Olga byly známé doma jako " veliký pár.Měli stejně ako jejich dvě sestry spol. ložnici.Tatiana byla praktická a měla přirozený talent pro vedení. Sestry jí říkávaly "guvernantka" a vždy, když něco potřebovaly od rodičů, posílaly především Taťánu. Ze sester byla matce nejblíže a mnozí tvrdili, že ji má carevna z dcer nejraději.
Gilliard napsal, že Tatiana byla zdrženlivá a rozvážná, ale méně otevřená a spontánní než Olga. Byla také méně talentovaná. Plukovník Kobylinsky, rodinný strážce v Carském Selu a Tobolsku cítil, že Táňa v umění nemá žádnou zálibu. Naopak měla skvělý vkus v módě a ve vytváření účesů. Matčina přítelkyně Anna Vyrubovová později napsala, že Tatiana měla ohromný talent pro šatstvo, výšivky a háčkování a dokázala upravit matčiny dlouhé vlasy stejně dobře, jako každý profesionální vlasový kadeřník.
vychovatel Pirre Gilliard zase vzpomínal na poslední pohled na carské děti, když je odváděli z lodi. Taťána nesla jejich malého pejska a velkou hnědou tašku. Po cestě se každým krokem bořila do bláta a zezadu jí do zad tlačil bolševický komisař.
Roku _
16. na 17. července 1918 byli zavražděni bolševickými vojáky pod velením Jakova Jurovského.První byl zavražděn její otec Mikuláš ktereho střelili a potom její matka Alexandra a ted si vemte chudáci se museli koukat na smrt svých rodičuu. Nikdo nw jak to bylo jsou spekulace o tom ,že je zastřelili, jako prvy přišel na řadu Alexej ,ktereho střelili do ucha A POTOM DÍVKY ,ktere střelili.ale ony vypadaly jako by se jich kulka nedotkla ani nebyly zraněne jenom tam v šoku stály a potom si začaly uvědomovat situaci a spanikařily.Bolševíkum došla trpělivost tak je povalili na zem a mlátili je do ty doby než umřely=(.potom jim sundaly šaty a zjistili že měly do šatu všite diamanty ktere v te situaci pusobily jako neprustřelná vesta

nebo druhá spekulace,která se vyučovala ve škole že je zabily a nějaka sestra spadla na Anastázii a tíím jí zachránila,protože si mysleli,že jsou vvšeci mrtví,ale Anastázie byla zavalená jednou ze svých sester a tím se zachránila její chuva jí ukázala cestu ven ze sklepa a ona se musela schovávat...někdo říka že společně s ní se zachránil i její bratr kdo víí však něco na tom pravdy ulčo buude ,ale podrobnosti_(pravdu)vědí jen ti co tam byli _jinak ulčo znáte pohádku Anastázie!

prvorozená dcera královskeho páru Mikuláše aLEXANDRY

6. března 2010 v 22:40 | lolalyla
Olga (* 15. Listopad 1895; † 17. Červenec 1918)
prvorozená dcera na kterou volali přezdívkami"Olishka" nebo "Olya" .Olga byla nejčastěji spojenána s její sestrou Tatianou.Děvčata sdílela pokoj a byl známé jako " veliký pár".
byla známá pro své soucitné srdce a přání pomáhat jiným, ale také pro její nálady, neomalenou poctivost a rozladěnost. Jako malé dítě jednou ztratila trpělivost při pózování pro portrétistu a řekla mu: "Vy jste velmi ošklivý muž a já vás nemám ráda!" Carovy děti byly zvyklé na jednoduchost jen jak je to možné: spaní na tvrdých táborových postýlkách jestliže nebyly nemocní, chladné lázně každé ráno. Olga milovala čtení a ne jako její čtyři sourozenci, těšila se ze školní práce."Její hlavní charakteristické rysy byla odolná vůle a přímý zvyk akčně jednat a myslet.Olga zbožňovala svého otce, dokonce nosila barevný proužek s obrazem Mikuláše na hrudi.Milovala sport hl. tenis a plavání.

Během 1. světové války pomáhala Olga s matkou a sestrou Taťánou v nemocnici pro raněné vojáky.To se samozřejmě podepsalo i na její přecitlivělosti a nervech. Její druhá nejmladší sestra Marie vyprávěla, že Olga jen z rozmaru rozbila okenní tabulky na vytrýně a položky na toaletě.V říjnu 1915 jí musela být vpíchnuta arzenová injekce, která v té době byla považována za léčbu depresí a nervových poruch.

Olga byla údajně hluboce deprimovaná a ztratila hodně váhy během jejích posledních měsíců. "Ona byla tenká, bledá, a dívala se velmi nemocně, " vzpomínal jeden ze stráží, Alexandr Strekotin, v jeho pamětích. Později se také velmi rozzlobila na svou mladší sestru Marii, že se příliš přátelí s vojáky.

Olga byla zavražděna spolu s celou rodinou v noci ze 16. na 17. července 1918 bolševickými vojáky pod velením Jakova Jurovského.První byl zavražděn její otec Mikuláš ktereho střelili a potom její matka Alexandra a ted si vemte chudáci se museli koukat na smrt svých rodičuu. Nikdo nw jak to bylo jsou spekulace o tom ,že je zastřelili, jako prvy přišel na řadu Alexej ,ktereho střelili do ucha A POTOM DÍVKY ,ktere střelili.ale ony vypadaly jako by se jich kulka nedotkla ani nebyly zraněne jenom tam v šoku stály a potom si začaly uvědomovat situaci a spanikařily.Bolševíkum došla trpělivost tak je povalili na zem a mlátili je do ty doby než umřely=(.potom jim sundaly šaty a zjistili že měly do šatu všite diamanty ktere v te situaci pusobily jako neprustřelná vesta

nebo druhá spekulace,která se vyučovala ve škole že je zabily a nějaka sestra spadla na Anastázii a tíím jí zachránila,protože si mysleli,že jsou vvšeci mrtví,ale Anastázie byla zavalená jednou ze svých sester a tím se zachránila její chuva jí ukázala cestu ven ze sklepa a ona se musela schovávat...někdo říka že společně s ní se zachránil i její bratr kdo víí však něco na tom pravdy ulčo buude ,ale podrobnosti_(pravdu)vědí jen ti co tam byli _jinak ulčo znáte pohádku Anastázie!

děti Alexandry fjodorovny a mikuláše

6. března 2010 v 22:24 | lolalyla
Holky:

Romanovci_Mikuláš 2_libo i referáát

6. března 2010 v 22:20 | lolalyla
Životopis_Byl poslední car na Ruskem truně vládl (v letech 1894-1917).Muž Alexandry Fjodorovny jejiž babička Anglická královna Viktorie měla dědičnou nemoc zvanou hemofílie (sráživost krve),však na ženách se tato nemoc neprojevovala byly přenašečky což na mužích ano to znamená..nakažený chlapec se nesměl uhodit protože by mohl krvácet dovnitř a umřít.Touto nemocí trpěl syn alexandry a Mikuláše Alexej,proto se o něj Alexandra starala co nejvíce a hlídala ho aby si např neodřel koleno,protože krvácení je hodně silnee....maleho Alexeje skoušel vylečit Rosputin v kterem si Alexandra našla duvěru a víru v pomoc synovy,však vylečení se nedostavilo.
spátky k Mikulášovi_ v roce 1894 usedá po smrti sveho otce na ruský trun.

Co se týče vnitřních záležitostí Ruska, snaží se car Mikuláš II. v prvních letech své vlády navázat na liberalizační snahy svého děda Alexandra II. Nikolajeviče - za Mikulášova panování je v Rusku poprvé v jeho dějinách uzákoněn vznik parlamentu (duma), jehož moc je ale v podstatě mizivá. Za vlády Mikuláše II. je též provedena reforma zemědělství.

Všechny Mikulášovi snahy o reformu ruské společnosti jsou ale polovičaté, od počátku 20. století pak Rusko jednoznačně směřuje k revolučnímu výbuchu nespokojených mas, toužících po demokratizaci společnosti - první varování přichází v roce 1905, kdy po prohrané rusko-japonské válce (1904-1905) propukne v Rusku povstání - car Mikuláš II. toto povstání sice s pomocí armády a tajné policie potlačí, nicméně proces demokratizace ruské společnosti se mu již zastavit nepodaří.

Po potlačení revoluce v roce 1905 se Mikuláš II. začíná stahovat do pozadí, moc nad Ruskem se v dalších letech stále více soustředí do rukou jeho ženy Alexandry Fjodorovny,která jak už jsem psala nahoře pozve do paláce Rasputina v doměnce že jejich syna vylééčí.

Počátek konce vlády Mikuláše II. nastává se začátkem první světové války.Mocenský neúspěch v první světové válce pak v březnu roku 1917 vede k vypuknutí revoluce - car je dumou donucen k abdikaci a je internován v Carském Sele, Rusko se stává (nakrátko) demokratickým státem.

Ještě stále v roce 1917 je Mikuláš II. na nátlak bolševiků převezen z Carského Sela do Tobolska, po bolševickém převratu v říjnu roku 1917 se pak stává místem internace carské rodiny sibiřský Jekatěrinburg (v letech 1924-91 přejmenovaný na Sverdlovsk).

V Jekatěrinburgu je pak car Mikuláš II. s celou svojí rodinou (s carevnou Alexandrou Fjodorovnou a pěti dětmi) ve sklepení domu, kde jsou všichni internováni, na příkaz vládnoucího bolševického vedení, 17. července roku 1918 zastřelen - teprve až po obnovení demokratického zřízení v Rusku na počátku devadesátých let 20. století jsou Mikulášovi ostatky vyzvednuty z hromadného jekatěrinburgského hrobu a uloženy v Sankt-Peterburgu
Mikuláš
Alexej
Alexandra

veteránem do minulosti

29. prosince 2009 v 21:58 | lolalyla
Pan Jindřich Hrčka z Plzně se chystá vyzkoušet vlastnoručně opraveneho veteráná.Vydává se protot na Moravu za svou rodinou.Cestou přibírá stopařku
_ ta stopařka byla oblečená velmi nemoderně...Neměla s sebou skoro nic,...jenom starou krabici od oplatek a v ní hroznové víno...Pochvalovala moje auto ,jak je pěkné a jak dobře jezdí,myslel jsem ,že si dělá legraci.Divka se udajně nechává zavést k strýčkovi klenotníkovi,aby jí opravil prstýnek,že prý je hned zpět.Po hodině jsem byl už dost naštvaný že se nevrací.Stávajícií paní domu však o nikom nevěděla.Kroutila hlavou a řekla mi ,že do domu nikdo cizí nevstoupil,že si mě všimla a pozoruje mě celou dobu,prý jsem přijel před dum sám,pořád jim koukám do oken a na dveře a ona se bojí,co jsem zač.Nevěřil jsem vlastním uším vždyt nejsem bláázen.Pan Hrlčka zjištuje,že před válkou bývalo v domě opravdu klenotnictví svezl snad ducha?
Celí zážitek nabývá smyslu až při cestě domu,kdy brzdy vypovídají službu.Když jsem o tom zážitku později přemýšlel vypráví pán Hrčka uvědomil jsem si ,že kdybych nebyl vzal dívku do auta a neodbočil z předem vytyčené trasy,přihodil by se mi maler s brzdami pravděpodobně na silnici, která končí prudkým svahem a to bych byl těžko zastavoval.
opsala z časopisu Enigma autorka Lolalyla

prehistorický muž v šortkách a tryčku

29. prosince 2009 v 21:56 | lolalyla
Je rok 1977,když se pilot a badatel Percy Trezise snaží ke skalnímu převisu poblíž australskeho městečka Laury.Pod převisem ho čeká překvapení_celkem 397 prehistorických skalních kreseb.Na stěnách lze spatřit ruzné bytosti,mezi nimi ptáka Emu nebo domorodého ducha Quinkana.Co je ale tohle?ze stěny poměrně hledí vyobrazení bíleho muže v moderních šortkách a tryčku.žEBY NEŠLO O PRAVĚKE MALBY,ale o moderní maluvky domorodcu? MALBA JE PODROBENA VYZKUMEM KTERÝ URČUJE STÁŘÍ MALBY a zjištěno bylo , že malba je stará bez pochyb 13 000 let! Oblekali se snad lite stejnak jako dnes?

muj názor_je hodně zvláštních věcích a tajemství ale tohle jsem nečekala nwm co k tomu napsat.Třeba se lidem před třinácti tisíci lety zdály sny a vyobrazovali je..fakt nwm

opsala a upravila z časopisu Enigma autorka Lolalyla

Záhada kulového blesku

29. prosince 2009 v 21:30 | lolalyla
Georg Wilhelm Richmann
se ve sve laboratoři stává zřejmě první známou obětí kulového blesku!Studuje atmosferickou elektřinu a používá k tomu hromosfod,který je izolovanými kovovými tyčemi spojený s elektrometrem uvnitř laboratoře.Když jednoho dne přicházi suchá letní bouře. Z prutu prý náhle vychází bleděmodre ohnivé klubko,velke jako menší grapeifrit,a potochu směřuje k profesorově hlavě.Koule se dotýka jeho čela a ten bez jedinýho upadne na zem a je rázem mrtev.

zustanou jen třísky
Vše na vlastní oči sleduje rytecky mistr Sokolov,učastní se richmannovích pokusu.Vzápětí prý kuloví blesk vybuchuje.Z jednich dveří laboratoře jsou jen třísky,druhe se rozrazí dokořán a hodiny v místnosti se zastavují.

vražedný pronásledovatel
Kuloví blesk se nejčastěji objevuje za bouřky ,ale jsou zaznamenány příběhy že se tento fenomen objevíi za jasneho počasí.Proč některý blesk napáchá škodu a zabíjí lidi zatímco jiný je zcela neškodny?
někdy prý kuloví blesk svou obět sleduje!

Koule u stanu
chemik M.T.Dimitrijev,který 23.srpna r.1965 táboří na břehu řeky Oněgy.Déšt zahání chemika do stanu Náhle nad lesem udeří blesk a Dimitrijev se podívá venSleduje zářící kouli,plující obloukem ke stanu.Má udajně bíle jádro.Během letu praská a zanechává za sebou namodralou stopu páchnoucího dýmu.Zastavuje asi metr nad stanem,jako by náhle nevěděla kam dál,a pak zamíří k lesu.Tam koule několikrát pooskočí,zasrší z ní jiskry jako z elektricke svářečky a na konec tiše vyhasne.

rázem byly v něm
Německý manželský pár v r.1905 si vyjde na procházku zastichne je zimní bouře.Nenadále prý spozorujíobrovskou kouli,která se přibližuje až k nim a nakonec je udajně pohltí.Nacházejí se uvnitř husté svítící látky.Necítí ani teplo,ani zápach,dokonce ani sylný vítr,který řádí tam venku.Koule se nakonec vznáši do vzduchu a manžele zanechává napospas bouři.Šlo i v tomto případě o kuloví blesk? Možná,ale jeho rozměry jsou netypicke.Nejčastěji pry dosahuje velikost kopacího míče nebo grapeifruitu.Rozměry tohoto kulového blesku přesahují metr jsou velmi vzácne,nikoliv však vyloučené.Proč se ale v tomto případě choval blesk mírumilovně? Jde snad o jiný druh??
přepsala z časopisu enigma a přidala názor autorka_lolalyla
muj názor
..
četla jsem i příběh kde se kuloví blesk dotkl člověka a ten nezemřel jen vykřikl bolestí.Myslel že jde o spáleninu,však tuto teorii mu doktor vyloučil.
Myslím si že kuloví blesk má v sobě něco jako elektrický naboj..však tou záhadou je proč je v jiných případech mirumilovny mělo se snad v tu dobu něco stáát? a díky zázraku... se nic nestalo?? co si myslíte vy???

předpověděla svojí vlastní smrt

29. prosince 2009 v 20:57 | lolalyla
V male vesnici Aberfan ve Walesu (Velká Británie) se ze tmy vyklubalo mlhave podzimní ráno.Roku 1966 male děvčátko se ráno zuby nechty bránilo cestě do školy a vypráví mamince svuj sen_ Šla jsem do školy ,ale ta už tam nebyla!Celou jí zavalilo něco černého!Maminka však jen zakroutí hlavou a nemilosrdně pomuže dceři navleci aktovku.Co si dětě nevimyslý ,aby nemusely do školy!Přesně dva týdny pote 21.října roku 1966,už se dcera nevrátí ze školy domu.Spolu se 143 dalšími,většinou dětmi,zahyne ve škole-zavalená furou temně černé hlušiny,která se na školu sesunula ze svahu nad ní.

telepatie jak asik funguje?

29. prosince 2009 v 20:44 | lolalyla
aautorčin příběh
Hrály jsme ve třídě s mojí bývalou partou karty..vole padni.Já zbírala zelený listy a posílat kartu měla Ája moje nej kámoška, která dříve měla svou nej kamí a já take svou.Měla mi poslat kartu.Já se na ní upřeně zadívala a v duchu mi hrálo dej mi zelenou dej mi zelenou.Koukla jsem se na kartu a byla v šoku na té kartě byly zelenéé listy.Dokonce i ted někdy poznáváme nač myslíme.

Jak to tedy s tou telepatii je?
Albert Ignatěnko
Dokáže prý o vás uhádnout to,co byste si raději až do konce svého života nechali pro sebe .Ví udajně vícnež vy sami dokonce je pry s to určit co se vám přihodív nejblišších dnech.Že by šlo o podvodníka?Anebo je to člověk nadaný telepatickými schopnostmi?

Zvířata to umí
např pes vycítí neštěstí návrat pána nebo dokonce i nemoc např cukrovku,rakovinu.Teměř každý člověk je schopen poznat když ho někdo sleduje.
autorčin příběh
Každý den chodíím do školy se svou kamí,ale jeden o sobě nedala vědět a já šla do školy sama.Kámoška si ze mě udělala legraci a sledovala mě.Já jsem se cítíla sledována a furt jsem se otáčela,ale nokoho jsem neviděla až ve škole mi kámoška řekla že si ze mě udělalla srandu a sledovala mě.

uvolněte se prosíím
Žena středního věku sedí v pohodlném křeslu na očích má poloviny tenisových míčku vycpanych vatou.Cele mystickem divadlo doplnuje červená záře zalevající celý pokoj.Žena už brzi v záplavě ružové,kterou jedině slabě vnímá.Upadne do stavu lehké senzoricke deprivace.Když už badatel uzná,žé je vhodný čas.Náhodně si vylosuje ze 144 obrázku 1 a mlčky se na něj zaměří.Na obrázku je slunce.Žena po chvíli určuje vylosovany obraz _kulate horke.

opsane a upravene autorkou lalolalyla z časopisu Enigma

Žila jsem před 3000 lety

23. prosince 2009 v 21:54 | lolalyla
Dorothy Louise Eadyová strávila větší polovinu svého života v Abydosu, proslulém chrámovém středisku z dob starého Egypta. Proč se žena z předměstí Londýna odstěhovala právě tam? Nabyla totiž přesvědčení, že ve starověkém sídle již jednou pobývala. A to před více než třemi tisíci lety jako kněžka v tamní proslulé svatyni Osírion.

**********************

Víru v převtělování sdílejí stamiliony lidí na celém světě. Teorii stěhujjjících se lidských duších potvrzuje celá řada konkrétních případů, o nichž v Magazínu 2000 záhad pravidelně píšeme. Mezi hlavní důkazy patří například svědectví malých dětí o detailech ze života nedávno zesnulých lidí, o jejíchž existenci v životě netušili ani jejich rodiče, natož ony samy.
O tom, jak uvědomění si toho, kde a v kterém těle naše duše sdílila před stovkami či tisícovkami let, může ovlivnit celý život, se dočteme nyní. Konkrétně jde o fascinující příběh ženy, která se údajně kdysi narodila jako kněžka ve starém Egyptě. Tedy v zemi, kde jeden ze svých minulých životů strávil třeba i český skadatel Michal David. Zatímco ale známý umělec velel veslujícím na starověkém korábu, Dorothy Louise Eadyová zase 1300 let před Kristem sloužila jako kněžka v chrámu, který nechal postavit faraon Seti I.

Dorothy

Přežila vlastní smrt

Malá Dorothy se narodila v lednu 1904 irským rodičům žijícím na předměstí Londýna. Když jí bylo tři roky, ošklivě spadla ze schodů. Nejevila známky života a přivolaný lékař po ohledání těla vyděšené rodině sdělil, že je mrtvá. O hodinu později se však holčička naštěstí z hlubokého bezvědomí probrala a posadila se na posteli. Už nikdy ale nebylo nic jako dřív. V důsledku dramatické události se u ní objevily vzpomínky na minulý nevšední život, který před tisíci lety prožila v povodí Nilu.

Tady jsem bydlela

Dívenka začala mít pravidelné sny o tom, že se nachází ve starověké stavbě s obrovskými sloupy. Když jí byly čtyři roky, navštívila se svými rodiči proslulé Britské muzeum. Právě zde, v galeriích plných egyptských artefaktů, si náhle začala být vědoma toho, že se nachází v blízkosti předmětů, které důvěrně zná.
Projevy jejího poznání byly značně emotivní - běhala po síních od sbírky ke sbírce a líbala nohy starověkých soch. Nakonec se posadila k nohám mumie, umístěné ve skleněné schránce. K překvapení rodičů se odtud odmítala hnout.
O tři roky později Dorothy spatřila v jednom časopise fotografii chrámu Setiho I. v Abydosu, takzvaném Osírionu. Slavnou starověkou stavbu si okamžitě spojila s budovou ve svém neustále se opakujícím snu. Svému otci sdělila, že právě tento svatostánek byl kdysi jejím domovem a místem, kde tehdy žila. Byla však jako dítě zmatena z toho, že je chrám již v ruinách a chybí tam rozkvetlá zahrada, na kterou si živě pamatovala.

Chci zpátky domů

V letech svého dospívání trávila Dorothy každou volnou chvilku studiem egyptologie. Hieroglyfy ji učil číst legendární sir Ernest Wallis Budge, opatrovník egyptských artefaktů v Britském muzeu. Ale až ve svých devětadvaceti letech se paní Eadyová jako manželka egyptského studenta dostala do vysněné říše pyramid. Stala se vůbec první ženou, která kdy v Káhirském muzeu pracovala v oddělení starověkých památek. Prožívala šťastné období. Narodil se jí syn, kterému dala - k nelibosti svého manžela - jméno Seti. Právě tak se jmenoval faraon, kterého prý kdysi důvěrně znala.
V souladu s egyptským zvykem nepoukazovat na ženy podle jejich prvního jména byla Dorothy nazvána "matkou Setiho" (egyptsky Omm Seti). Když její manželství skončilo, vydala se v roce 1956 do svého prapůvodního "domova" v Abydosu, kde již zůstala. Spokojeným životem zde v malém venkovském domku skromně žila až do své smrti v roce 1981.

sir Ernest A.T.Wallis Budge
(1857-1934)

Konec jedné lásky

Chrám v Abydosu, který dal ve 13. století před Kristem postavit faraon Seti I. byl pro ženu irského původu neustále místem náboženské úcty. Před vstupem do svatostánku vždy sundávala střevíce a uvnitř chrámu uctívala egyptské bohy starověkým způsobem. Především díky svým snům, které si dopodrobna díky automatickému psaní zaznamenávala do deníku, začala věřit tomu, že je reinkarnací čtrnáctileté panenské kněžky jménem Bentreshyt. Dívka žila v Osírionu, abydoském chrámu za vlády Setiho I.
Na základě svých poznámek byla Dorothy přesvědčena, že Bentreshyt hrála hlavní roli při dramatizovaných obřadech smrti a vzkříšení egyptského boha Osírisa. Podle jejího tvrzení se faraon do této mladé kněžky po jedné své návštěvě zsamiloval. Love story měla ale bohužel tragický konec. Dívka navázala s panovníkem intimní vztah. Po čase zjistila, že je těhotná. Než by však své tajemství Setimu odhalila, raději - možná ukvapeně - spáchala sebevraždu.


Věděla, kde kopat

Díky hlubokým znalostem egyptského starověku se Dorothy stala v Abydosu značně populární osobou se širikými společenskými styky. Provázela turisty po památkách, psala články, dokonce se starala o místní obyvatele, kteří věřili, že zná tajemství staroegyptské magie a léčení.
Snad nejúchvatnější částí poutavého příběhu Omm Seti jsou archeologocké objevy v Abydosu. K nim došlo ve spojitosti s jejími radami na základě vzpomínek z časů, kdy zde před více než třemi tisíci lety žila.
Stejně jako v dětství se Dorothy zmiňovala o tom, že těsně u starověkého chrámu Setiho I. kdysi bývala nádherná zahrada. Většina starověkých egyptských dómů ji nepochybně měla. Žena přesně určila místo, na kterém se má kopat, a také předpověděla, že pod severní částí chrámu býval tunel. Následující vykopávky její výpoveď potvrdily. Omm Seti rovněž předpověděla, že pod Osirionem leží tajné sklepení s knihovnou a tajnými historickými a náboženskými záznamy. Tato krypta dosud čeká na objevení.

Qurna - Westbank - Temple of Seti I.

Abydos-chrám Setiho I. Zde se odehrál kdysi Lovestory

Co prozradil faraon

Dorrothy so ze svého minulého života, kdy byla kněžkou Benetreshyt, přinesla i další závažné informace. Seti I. jí prý v rozhovorech prozradil, že velkolepý Osírion nepostavil on sám, ale kdosi neznámý mnohem dříve. Panovník prý také tvrdil, že rovněž Sfinga v Gíze pochází z daleko starší epochy, než je rok 2500 před Kristem, o němž hovoří oficiální věda.
Byla skutečně Dorothy Loise Eadyová převtělením dívky, která svůj život obětovala nešťastné lásce kvůli faraonovi Setimu I.? Není žádý důvod k tomu, abychom této možnosti nevěřili. Většina badatelů se shodla na tom, že pomocí běžné výuky jen těžko mohla získat tak hluboké znalosti o starověkém Egyptě, jakými se pyšnila.
Našli se ale také pochybovači, kteří tvrdili, že měla velmi bujnou fantazii a četla mnoho knih.
Nicméně připusťme, že duše nešťastné kněžky Bentreshyt se po staletí stěhovala z těla do těla. Možná v roce 1981 po smrti paní Eadyové konečně nalezla věčný klid.

opsáno z : Magazín 2000 záhad(květen 09)


Egyptologie ztrácí kontakt

23. prosince 2009 v 21:29 | lolalyla

Egyptologie ztrácí kontakt

Oficiální věda ale tento sporný příběh mlčky přešla. Raději nadále setrvává ve vyjetých kolejích pohrdání laickým výzkumem pojatého i sebevíce odborným způsobem. Egyptologie bohužel stále více ztrácí kontakt s okolním světem a nevidí či nechce vidět přístup jiných uznávaných kapacit k amatérskému bádání. Přitom třeba šestý člověk na Měsíci, Edgar Mitchell, přijel v roce 2007 jako host na Word Mysteries Forum do švýcrského Interlakenu, proslulého jedinečným Parkem záhad. O rok později se stejného setkání v Basileji zúčastnil světově známý astronom Frank Drake. Jedna německá univerzita zase velmi úzce spolupracuje s nadací Ericha von Danikena.
Je na čase přestat zesměšňovat průkopníky archeoastronomie, jakými jsou třeba Peter Fiebag či Andreas von Rétyi. Egyptologie by měla s některými zastánci hraničních věd spíše hledat společnou řeč.

Opsáno z : Magazín 2000 záhad(09)
muj názor..lakomci se bojej že jiní lide by jim slávu a objev vyfoukli ..se mi teda bude asi zapadat těžko.By měli dát šanci i ostatním si jako myslej že oni sou jediní kdo muže dělat v egyptě vykopávky? máj prostě zdemolovany mozky penězma

Nejstarší dokument o UFO

23. prosince 2009 v 21:25 | lolalyla

Nejstarší dokument o UFO

Tullský papyrus skeptici zpochybňují existenci papyru i jeho obsah. Celý příběh o pozorování UFO považují za podvod.Je ale zajímavé, že egyptolog Donald Long, který materiál zkoumal, prohlásil, že text svým charakterem přesně odpovídá dvornímu dokumentu z dané doby, v tomto případě z období Nové říše. Z hlediska oficiální papyrologie toto zjištění dostatečně potvrzuje pravost historické písemnosti.

Obsah Tullského papyru

Dochované kousky překladu z původního historického materiálu popisují událost, k níž mělo dojít v době vlády faraona Thutmose III. (asi 1504 - 1450 před naším letopočtem). Na nebi se tehdy zničehonic začaly zjevovat ohnivé kruhy, jejichž lesk prý "zastínil i samotné slunce". Blížily se a vzdalovaly z místa, které bylo vysoko na obloze, a vydávaly nepříjemný zápach. Nakonec zmizely směrem k jihu, načež z nebe začali padat ptáci a ryby. Vládce přikázal písařům z Domu života, aby svá svědectví zaznamenali. O pozoruhodném jevu napsali, že šlo o "zázrak, jaký nespatřil ještě nikdy od založení říše"

to sou lidi......

23. prosince 2009 v 21:18 | lolalyla

Robot nalezl dveře

Počátkem devadesátých let přišel německý inženýr Rudolf Gantenbrink se skvělým nápadem, jak prozkoumat některé dosud neprověřené šachty v jižní straně Cheopsovi pyramidy v Gíze. Sestrojil speciálního malého robota na pásech a se světly a kamerou vpředu, který bez potíží projel úzkou chodbou. Po necelých šedesáti metrech však dálkově ovládané vozítko narazilo na překážku, jakou by v těchto mísatech nečekal ani nejliberálněji smýšlející egyptolog. Před kamerou se objevily evidentně lidskou rukou zhotovené kamenné dveře s dvojicí kovových madel.
Gantenbrinkův projekt zastřešoval Německý archeologický ústav v Káhiře (DAIK) v čele s profesorem Rainerem Stadelmannem. Tento akademik byl také první, kdo šikovnému inženýrovi osobně poblahopřál. Jenomže o několik dnů později přišel nečekaný obrat, když se mezi DAIK a mnichovským badatelem rozhořel spor. Na první pohled se zdá být úsměvné, že příčina sváru spočívala v obyčejném tiskovém prohlášení.

Měl raději mlčet

Stadelmann inženýra pověřil, aby o svém úspěchu napsal tiskovou zprávu, kterou poté značně poupravil a odmítl publikovat celou řadu podstatných formulací. Gantenbrink začal tušit, že se zapletl do podivuhodné hry s předem dohodnutým scénářem. Jeho znechucení pak ještě více prohloubila skutečnost, že zveřejnění senzačního nálezu Stadelmann dvakrát odložil až o několik měsíců. Německý inženýr nakonec z Egypta odcestoval přinejmenším s rozpoluplnými pocity.
Když přijel do své vlasti, začala na badatele tlačit média. V dobré víře novinářům prozradil to nejpodstatnější ze svého výzkumu, což se později ukázalo jako největší chyba. K dalšímu průzkumu záhadných dveří už totiž Gantenbrinka nikdo nepřizval a vedoucí role se ujal Zahí Havás, všemocný ředitel egyptské Správy starověkých památek. Ten objednal dva nové roboty a použil je tam, kde mnichovský badatel skončil.

Žádné další zprávy

Pomoci speciálního zařízení rovery provrtaly do překážky malý otvor a zjistily, že za bariérou se nachází dutina. Vrchní zprávce egyptských památek naplánoval další průzkum šachty na podzim roku 2007. Dveře měly být šetrným způsobem odstraněny, aby roboti mohli pokračovat dál.
Žádné nové zprávy o pokračování prací už však nepřišly.
Havás je sice proslulý neustálými změnami časových harmonogramů, ovšem v případě takovéto senzace je podobný přístup přinejmenším podivný. Vzniká tak prostor ke spekulacím, že egyptologové v případě šachet v Cheopsově pyramidě něco tají. Nebo ve výzkumu v tichosti pokračují.
muj názor chudák ten páán opravdu to neměl říkat měl něco prozradit v te době kdyby opravdu něco užasneho našel a ne nerozdělanou práci kterou jak se stalo mu někdo ukradl a později prohlásil za svuj objev!

Hledal Archu úmluvy

Gantenbrinkův případ určitě není jediným podobným příkladem mezioborové součinnosti při odhalování tajemství v zemi faraonů. Egyptologové se ale většinou spolupráci tvrdě brání. I mezi nimi se však najde výjmka. Profesor egyptologie na Štrasburské univerzitě Pierre Montet (1885-1966) byl proslulý svou otevřenou myslí vůči všemu novému a nebál se experimentovat. Zřejmě proto si také připsal významný úspěch v podobě objevu královských hrobů v Tanisu ve východní deltě Nilu. Je zajímavé, že tento archeologický nález byl pro Monteta v podstatě jen jakýmsi vedlejším bonusem. Jak totiž vyplývá z knihy Tanis od Henriho Stierlina a Christiane Zieglerové, ve skutečnosti francouzký egyptolog pátral po mocném starozákonním artefaktu známém jako archa úmluvy. To už je ale zcela jiný příběh, který s problematikou přístupnosti egyptologů vůči hraničním vědám, jakou je třeba archeoastrologie, souvisí jen pramálo. Každopádně stačí, aby jedna strana učinila vstřícné gesto, a z případné užší zpolupráce odborníků s amatérskými badateli mohou vzejít ještě velmi překvapivé objevy.

zdroj: Magazín 2000 záhad (09)

EGYPT_mimozemštane

23. prosince 2009 v 21:06 | lolalyla
Četla jsem ,že na freskách v egyptě byli vyobrazeni malí mužíčci s velkou hlavou egyptane se jich báli,
take mnoho egypskych mýtu popisuje letajíci talíře podobné těm dnešním.Kniha mrtvích, která popisuje celou faraonovu posmrtnou cestu připomíná popis dnešní cesty do vesmíru. Také válka Rea se Sutechem a jejich oblečení připomína obleky dnešních astronautu .Wau je to podivnější víc než sem si myslela.Dokonce náci egyptologove objevili hrobku ,kterou chránilo neviditelný pole a diky němu nemohly egyptologove vstoupiT. Jako kdyby staří egyptany něco v te hrobce uzavřeli a nechtěli ,aby se to dostalo ven ,ale co a proč na ještě podivnějším marsu jsou pyramidy sfyngY ,ale s ženskou tváří cestičky a ruzne obličeje? vše se týka egypta...nebo vemte si ty obrazce na poli dříve lidstvo poslalo do vesmíru jakousi matematickou správu výpočet se po několika letech ukázal na poli i v bibli se píše abysme si na MIMOZEMŠTANY dávali pozor ,protože nás chtěj skoumat stejně jako my JE ,taky oni nevědí kdo sme a mají odlišný jazyk. S POZDRAVEM VAŠE AUTORKA LOLALYLA

proč vlastně?...atlantida_egypt

23. prosince 2009 v 20:04 | lolalyla
Jsem se rozhodla ,založit rubriku zajimavosti.Zajimavosti konkretně záhady. Určitě jste slyšeli o atlantýdě. Lidi vedou spory ,o tom kde se nacházi a v jake době se stala katastrofa, která spusobila zníčení tohoto kontinentu. Já osobně si myslím ,že mezi 9 000 až 10 000 př.Kr. Nemusím říkat že tam sídlila vysoce vyvinuta civilizace, to snad ví každy kdo je na druhem stupni.Ikdyby nevěděl ,tak se to muže dozvědět tady =D.Take se VEDOU SPORY O TOM JESI VUBEC TENTO KONTINENT EXISTOVAL .Jediným zdrojem informací jsou platonovi spisy pravým jmenem aristokles.
Spis popisuje ,že atlantída ležela někde za Herkulovými sloupy (dnešní Gibraltarský průliv).
Já si myslím, že několik Atlantanu přírodní katastrofu přežilo a odešli do egypta, kde svou kulturu předali egyptanum NAPŘ. zrcadlo .Vemte si odkut je sfinga je prý ještě více starší než se egyptologove domnívali myslím si, že jí postavili Atlantani asi roku 10 500 p.n.l Sfinga nemá jen zníčený nos ,ale i trum příčinou je voda k tomuto názoru se dostal John Anthony West.Jak vubec egyptologove přišli k tomu že socha byla zhotoven za vlády cheopse??.. Všimla jsem si ,že všude se píše že pohled do očí sfingy je nezapomenutelný zažitek, že je tak tajemnáá...(mě moc fascinuje). Chtěla bych jí na vlastní oči spatřit a stáát se egyptoložkou ..veřim že to dokážu!♥


 
 

Reklama